Čtvrtek 1. června 2023, svátek má Laura
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 1. června 2023 Laura

Zápisky z Holandska 9: Holandsko stavitelské!

1. 04. 2023 13:00:00
Cihlové domy, cihlové protihlukové stěny oddělující silnice od obytných částí měst, cihlové chodníky, cihlové silnice...

Prostě cihla k Holandsku patří tak nedomyslitelně, až by se chtělo říct, že vlastně místní lidé snad ani neznají jiný materiál a neumějí postavit jiné domy. Cihla je všude. A je to právě ona, jež otiskla do tradiční holandské architektonické školy neodmyslitelnou stopu.

Opravdu, věřte mi, režné zdivo vás tady až pohltí, obklopí vás, je všudypřítomné a návykové. Cizinec procházející se v ulicích holandských měst může nabýt až dojmu jakési absence kreativity. Cožpak postrádají v nabídce stavebních materiálů zelené, žluté nebo lososové barvy omítek? Opravdu domy, jeden jako druhý jsou známkou oné geniality holandské architektury, o které lze slyšet všude na světě? Však jaký omyl by to byl soudit pouhou formu!

Obsah, to je to, co zde na domech, stavbách, ulicích a čtvrtích převládá. Obsah vítězí nad formou. Jestli si lámete hlavu nad tím, jak jej hledat, zkusím vám trošku poodhalit, co vám může být na první pohled ukryto.

Je třeba se však vrátit o stovky let zpět. Zde, v Holandsku, na březích řeky Ijssel, začali místní lidé těžit hlínu, z níž vyráběli pálenou cihlu. Tento stavební materiál byl velmi dostupný, ale hlavně ohromně pevný a kvalitní. Navíc, kde byste chtěli v Holandsku hledat dřevo nebo kámen? Prostě z cihly se stala stavitelská norma a časem rovněž žádaný vývozní artikl. V dobách kolonizace se cihla z Holandska používala jako lodní zátěž. Proto můžete domy z holandské cihly vidět v Anglii, New Yorku, ale i v Kapském městě. Zde všude pronikla cihla od řeky Ijssel. A jelikož holandští zedníci emigrovali do různých koutů světa, stavěli tam domy podle svých zvyklostí. Cihlová architektura, nebo chcete-li holandský cihlový realismus, se stal žádaným importem holandské architektury takřka všude na světě. Jen se podívejte na koloniální výstavbu v Americe, která je právě inspirací holandské architektury, tedy dodnes nazývanou jako Holandský koloniální styl. A není třeba chodit až takto daleko. Vždyť zlínská architektura baťových domků je typickým obrazem holandského cihlového realismu.

Když se zadíváte na klasický neomítaný cihlový dům, stěží poznáte rok výstavby. Barevná stálost, nestárnutí, to je důvod, proč tento materiál přetrval. Budete jen hádat jeho věk a orientovat se podle jiných prvků stavby, ale cihla vás obelstí. Je stále stejná. A nejen to. Cihla vytváří teplo domova. Genius loci téměř pohádkový. A tam prostě chcete být. Z chladného neosobitého prostředí továren se lidé vždy rádi vraceli do místa, které je útulné, avšak nikterak komplikované a vstřícné.

Holandské domy nenabízí složité štuky a ornamenty, nabízí ucelenost, jednoduchost a harmonii. A i dnes, v přemíře materiálů, si Holandsko zachovává svůj originální styl. Pro budoucí generace. Samozřejmě dnes se už dávno nestaví tak jako v dobách minulých. Dnes se pro stavbu domů používají nejmodernější stavební materiály. Jen s tím rozdílem, že omítka zde není rozšířený prvek finální stavby. Nakonec se totiž vše opět obestaví cihlou. Mezi domem a cihlou vznikne mezera, která slouží pro izolaci. A cihla tak dnes již nesehrává roli nosnou, ale roli pouze finálního vzhledu domu, který neklade na majitele staveb žádnou budoucí údržbu. Holandsko tak evidentně v historii cihlového stavitelství prošlo jakousi přirozenou evolucí. Revoluce se však rozhodně nekoná a cihla jako stavební prvek zde stále dominuje.

Domy na vesnicích jsou široké a vysoké s ohromnou střechou, kam v minulosti sedláci ukládali na zimu seno, ve městech domy řadové menší na patro, ve větších městech jako je Amsterdam pak domy úzké a vysoké na tři patra, tísnící se u sebe podél kanálů jakoby namačkány na sebe zahřívajíc jeden druhého v časech studených větrů a deště, který přichází od moře. Ale ptáte-li se, zda se nevytratila jistá osobitost, je třeba pochopit přemýšlení místních. Ona osobitost se totiž nepromítá do exteriérů domů, ale do způsobu samotného bydlení.

Domy s velkými bílými okny bez záclon jsou připomínkou doby kalvinistické, kdy tak lidé dávali najevo svou otevřenost, nemajíce žádná tajemství před panovníkem samým. A vy, jelikož je to věc nová a neznámá, a jelikož vše, co je nové a neznámé, je příslibem něčeho zajímavého a netradičního, najednou se tak trochu se zahanbením přistihnete, jak bezděčně zíráte do všech těch oken domů, které vedou podél ulice. Je večer a osvětlené místnosti přilehlých domů strhávají váš pohled, abyste se přesvědčili, že místní opravdu nemají co skrývat. A tak pohlédnete na chvíli do soukromí jejich obyvatel. Zde rodina večeří, zde starší muž, který sedí na své pohovce u okna, si čte knihu.

Ale vás začne více zajímat samotný interiér, který je dozdoben tou spoustou nádherné dekorace, dotvářející tu správnou atmosféru rodinné pohody. Interiér lamp a nasvícených obrazů, které jsou mnohdy dominantou samotných pokojů. Důraz na interiérový design je zde natolik velký, že máte pocit, jako by se vám při procházce po místní ulici otevřela okna všech holandských galerií. Ta různorodost a originalita je pro vás zdrojem opravdové inspirace.

A samozřejmě, na stolech nesmí chybět květiny! Vždyť Holanďané jsou světově proslulými zahradníky a jejich květiny zdobí snad každou domácnost, ale nejen ji. Zahrady a zahrádky místních obyvatel jsou nenapodobitelným skvostem u každého domu. Každý kousek místa, který lze využit na založení zahrádky je přeměněn na okrasnou plochu. Ne domy, ale právě zahrada se stává pro místní důvodem vlastní prezentace směrem k ostatním. Zde se realizují všichni lidé holandští, zde popouštějí uzdu fantazie, zde se navzájem inspirují a vy můžete jen obdivovat um místních lidí.

Když se nad tím zamyslíte, zjistíte jednu věc. Z domu a ze zahrady nepoznáte, zda je obyvatel onoho domu právník, zubař, nebo dělník. Ale je to právě jejich zahrada, která je hrdým podpisem místních obyvatel. Zde v zahradě mají všichni stejné tvůrčí šance, zde se třídní rozdíly smazávají, zde si všichni musí umazat ruce stejně, aby nakonec vzniklo jejich vysněné dílo.

Zní to téměř utopisticky, ale schválně, až zde budete procházet městy nebo vesnicemi, zkuste zde nalézt tu pravou prezentaci stavitelského egoismu. Domy, které se staví jenom pro ukázku výše přepychu, zasazené mezi ostatní krčící se domečky tak nevkusně, aby ještě více poukázaly na jedinečnost a úspěch jejich majitelů. Věřte mi, mnohdy až absurdní formu výstavby, kde kýč vítězí nade vším zde budete hledat velmi těžko.

Avšak ve velkých městech musíte pohled namířit rozhodně výše. Zde se, jak jsem již zmínil, staví domy do výšky. Zde není místo pro široká okna, zde je místo pro úzké chodby, zde se snad žije přímo na schodištích těchto domů. Holanďané jsou zvyklí bydlet v domech s úzkými strmými schody, které vedou do malých pokojů, protože místa není nazbyt. Prostě každý metr obytné plochy se v těchto úzkých domech vyvažuje zlatem. Ve štítu těchto domů je umístěno kovové oko s kladkou, které slouží ke stěhování nejrůznějšího nábytku, jelikož stěhovat takovou skříň po schodech je věc zhola nemožná. V prvním patře pak můžete typicky najít kuchyň s obývacím pokojem, v druhém patře nevelkou ložnici a nahoře půdu s prádelnou.

Prostě lidé holandští mají rádi svůj dům se svým vchodem, se svou miniaturní zahrádkou, i kdyby měl stát na tom nejužším místě ze všech. A jelikož naprostá většina zdejších obyvatel zde žije ve městech a jen opravdu málo z těchto lidí bydlí v domech bytových, tak jim nezbývá nic jiného, než si trochu ubrat ze svého pohodlí. Ale asi jim to stojí za to. Byty prostě netáhnou. Ale víte, co je až zvláštním paradoxem? Totiž takový nám velmi dobře známý panelový dům se poprvé objevil právě zde v Holandsku po 1. světové válce. Zde se moc neuchytil, ale v jiných krajinách... Však víte. Už začínáte vnímat to zajímavé ovlivňování světa holandským stavitelstvím?

Když se však podíváte dále okolo sebe, velmi rychle odhlédnete od domů k něčemu, co se dá nazvat industriální architektura. Objevíte zde stavby pro nás velmi netypické. Zvedací mosty a větrné mlýny.

Mosty jsou fenomén Holandska a vy pokaždé, když budete stát u některého z těchto mostů a dívat se na to, jak se líně zvedá k nebi, tak si můžete být jisti, že jen stěží najdete dva stejné. Ta různorodost je ukázkou až jakési dětinské pošetilosti a hravosti zdejších inženýrů stavitelů, protože v tomto případě se rozhodně uniformita nenosí.

A ještě více to platí u mlýnů, které v Holandsku najdete opravdu téměř na každém kroku. Mlýny jsou takové místní dominanty, vystupující z řady, vystupující nad obzor. Jejich rozpažené ruce vás vždy vítají do svého závětří, jejich zvláštní vlídnost vás láká k zastavení. Architektura zdejších mlýnů je dílem pohádkovým, nikoliv dílem průmyslové stavby. A co je největším dokladem tradičního stavitelství než to, že ten jejich holandský mlýn je nepřenositelný, jen zde v Holandsku působí opravdově a autenticky.

Je ale s podivem, že mlýn do Holandska přišel původně ze Španělska, ale byl to až holandský stavitel, který vyřešil jeden drobný technický problém. A to je natáčení střechy proti směru větru. Tak zatímco mlýny ve Španělsku musely čekat, až začne foukat z té správné strany, mlýny v Holandsku pracovaly o sto šest. Že by tak Holanďané vyřešili onen věčný boj s větrnými mlýny? Je to možné, ale tento příklad hlavně skvěle dokládá, že za inovací následuje prosperita, a to Holandsku prostě nelze upřít.

Celý koncept stavitelství však dává místní krajině ještě něco, co tak moc sama potřebuje. Díky všem těmto stavbám je místní kraj až neuvěřitelně fotogenickým místem. Všechny ty mlýny, mosty až u korun stromů, domečky a domy se svými zahradami a zahrádkami rozbíjí tu nekonečně rovnou plochu a vy s překvapením budete stále více ohromeni tím, jak krásnou zemi pro život si pro sebe vytvořili zdejší obyvatelé Holandska.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Josef Géba | sobota 1.4.2023 13:00 | karma článku: 12.74 | přečteno: 224x

Další články blogera

Josef Géba

Na skok do Dánska 5: 4 dny na ostrově Fyn a Kodaň

Po přesunu z Jutského poloostrova na ostrov Fyn nám začaly další 4 dny poznávání Dánska. (Pokračování předchozí kapitoly)

27.5.2023 v 13:00 | Karma článku: 9.27 | Přečteno: 158 | Diskuse

Josef Géba

Na skok do Dánska 4: 5 dnů v jihozápadním Jutsku

Ne, nechci sestavovat klasický itinerář, ale přeci jen, Jutsko je pro nás v podstatě nejbližší region, který můžeme z Dánska navštívit.

19.5.2023 v 18:00 | Karma článku: 9.00 | Přečteno: 168 | Diskuse

Josef Géba

Na skok do Dánska 3: Dánsko celé hygge!

Není to tak dávno, co jsem se svěřil jednomu mému známému, že jsem u sebe narazil na jeden problém. A sice, že mám pocit, že už všechno mám.

13.5.2023 v 13:00 | Karma článku: 15.70 | Přečteno: 313 | Diskuse

Josef Géba

Na skok do Dánska 2: Dánsko barevné

Než navštívíte poprvé kteroukoliv zemi, máte o ní vždy jen velmi teoretickou představu, tu více či méně ovlivněnou četbou a hledáním informací o ní.

6.5.2023 v 13:00 | Karma článku: 12.00 | Přečteno: 253 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Pavel Liprt

Obrázky z Norska – Největší los na světě

Socha losa v kanadském městě Moose Jaw byla se svými deseti metry po dlouhou dobu největší sochou tohoto zvířete na světě.

31.5.2023 v 21:36 | Karma článku: 7.43 | Přečteno: 122 | Diskuse

Ladislav Větvička

Pochutnejte si na Big Banderovi

Vzpomněl sem si na stary dobry Pulp Fiction. "Viš, jak se v Pařiži řika čtvrtlibraku se syrem?" "Oni mu neřikaj čtvrtlibrak se syrem?" "Ne, řikaji mu Royale cheese." "A co Big Mac?" "Big Mac je Big Mac, ale řikaj mu Le Big Mac."

30.5.2023 v 17:17 | Karma článku: 44.94 | Přečteno: 3546 |

Lukáš Muller

Pokuty z dovolených. Co s nimi?

Snad už asi každému, kdo často jezdí do zahraničí, přišla nějaká ta pokuta. A je vlastně docela jedno, jestli za špatné parkování, nebo například za překročení rychlosti v rámci měřeného úseku.

30.5.2023 v 9:08 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 374 | Diskuse

Michal Merhaut

Cesta do astronomického středu Evropy

Na Mírovém náměstí v Kouřimi stojí pomník středu Evropy. Jde o drátěnou zeměkouli vznášející se nad mapou Česka. Na ní je vyznačená Kouřim, ke které ukazuje na ocelovém lanku zavěšené železné závaží.

30.5.2023 v 8:12 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 110 | Diskuse

Martin Faltýn

5 týdnů dovolené v Asii čili blázinec – 20

Na každé pobytové dovolené se všichni rádi zpestří koupání nějakým tím výletem. Naše koupání se nedalo realizovat z důvodu vody. Výlety byly proto pro nás víc než vítaným zpestřením.

29.5.2023 v 8:08 | Karma článku: 11.81 | Přečteno: 214 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 12.22 Průměrná čtenost 424

Tvůrce cestopisného blogu Zápisky (už nejen) z Holandska a nadšený cestovatel s potřebou pohodlné postele a vlastní koupelny. Více informací a článků najdete na www.zapiskyzholandska.cz

Kráska opustila armádu, aby se stala nejpřitažlivější řidičkou kamionu

Osmadvacetiletá Nicolle z Velké Británie si říká Trucker Baddie a je řidičkou kamionu. Dříve pracovala pro armádu, ale...

Sharon Stone se v 65 letech ukázala v plavkách. Sklízí obdiv i kritiku

Sharon Stone oslavila v březnu pětašedesáté narozeniny. Hollywoodská hvězda je pyšná na svou postavu a na Instagramu se...

Jsme na prahu epidemie srdečního selhání, vyléčit se nedá, říká kardiolog

Premium Zatímco infarkt zná každý, povědomí o srdečním selhání je malé. Často se mylně zaměňuje právě za infarkt či zástavu...

Podávám na Taťánu Kuchařovou žalobu za pomluvu, oznámil Brzobohatý

Ondřej Gregor Brzobohatý (40) oznámil, že se rozhodl podat žalobu za pomluvu na svou exmanželku Taťánu Kuchařovou (35)....

Dívčí idol z Terminátora je k nepoznání. Na rande s ex ukázal nové zuby

Edward Furlong (45) v roce 1991 zakusil, jak chutná sláva. V pouhých třinácti letech se tehdy objevil po boku Arnolda...